Něco málo o hedvábí.

 Hedvábí pochází z Číny. Zmínky o chovu motýla bource morušového pocházejí již ze 3. tisíciletí před n.l. Housenky  bource při kuklení vyměšují hustou tekutinu, která na vzduchu rychle tuhne a tím vzniká vlákno, které obsahuje minerály, barvivo a vosk. Samotné vlákno se získává rozmotáním kokonů a to tak, že se zahřívají 2 hodiny ve 100oC teplé vodě. Tím dojde k usmrcení zakuklené housenky a způsobí, že se kokony lépe rozmotávají. K usmrcení housenky musí dojít, protože kdyby se nechal vylíhnout motýl, tak si v kokonu prokouše díru a tím vlákno znehodnotí.  Z jednoho kokonu je 300-900m hedvábného vlákna, které lze bez přetržení natáhnou až o pětinu původní délky. Hedvábí je velmi pevné, ale zároveň vzdušné a lehké. V zimě příjemně hřeje a v létě naopak chladí a dokáže pohlcovat škodlivé UV paprsky a když si ho ještě hezky pomalujeme, tak nám bude k tomu všemu ještě dělat radost. Jak na to? - čti dále.  

K malování na hedvábí potřebujeme několik základních věcí jako je:

- dřevěný napínací rám, připínáčky, záclonové žabky, nebo speciální trojzubce, ale ty mi připadají zbytečně drahé a předchozí dvě pomůcky jsou dostupnější a navíc je má většinou každý doma.

- několik kulatých štětců různých velikostí a jeden plochý široký štětec

- igelitová podložka, fén, žehlička

- a v neposlední řadě barvy a gutty (kontury )na hedvábí. Jelikož ale pořizovací náklady jsou poměrně velké, je potřeba si rozmyslet, nakolik je budeme využívat, aby nás potom investice nemrzela.

 Před použitím níže popisovaných technik malby na hedvábí musíme důkladně hedvábí napnout na dřevěný rám. Připínáčky zapichujeme do obroubeného kraje hedvábí našikmo,aby se barva dostala i pod jejich hlavičky. Žabky se přichytávají též za zaobroubené okraje, které jsou pevnější. Vždy začínáme napínat hedvábí v rozích a potom po kouscích po celém obvodu. Správné napnutí poznáme tak, že hedvábí je při lehkém dotyku prstu pevné, hladké a neprověšené. Další metodou napnutí hedvábí je použití lepidla Marabu ve spreji. Jako podklad v tomto případu používáme jakoukoli nesavou podložku ( sololak, plexisklo, sklo ). Na podložku nastříkáme lepidlo a necháme lehce zavadnout. Potom přilepíme podobně jako tapetu přeprané a vyžehlené hedvábí. Hedvábí můžeme lepit i různě ( cíleně )zmačkané či poskládané a používat a kombinovat různé techniky popsané níže. Lepidlo jde z podložky lehce umýt za použití běžných prostředků.                      

 

                           Techniky malování na hedvábí

Technik malování na hedvábí je spousta, níže uvádím některé z nich.

Konturová technika

- motiv na hedvábí překreslíme tzv. fantomovou tužkou nebo fixem, který obsahuje zároveň zmizík. Oboje se namočením hedvábí ztrácí. Motiv na hedvábí můžeme také kreslit přímo konturovací barvou v tubě - Guttou tak, že si vybraný motiv položíme ve fólii přímo pod hedvábí. V tomto případě musíme dávat pozor, aby se nám hedvábí nepohnulo, protože by došlo k rozmazání kontury. Konturu necháme pořádně ( asi dvě hodiny )zaschnout , můžeme si pomoci fénem. Následně barvami na hedvábí vybarvujeme štětečkem jako dětskou omalovánku. Při této technice je nutné konturou malovat velice přesně, aby nikde nebyly mezírky a tím nedocházelo k unikání barvy jinam než chceme. Takové uniknutí barvy nám dokáže výsledek nehezky pokazit. Ovšem i tomu se dá předejít a to použitím Anti-difuzéru, kterým hedvábí potřeme ještě před nanášením kontury a barev a necháme zaschnout. Barvy se nám potom nerozpíjejí.

 

 

 

Zapouštění barev

- jinak také Akvarelová technika - nejlehčí technika vhodná pro začátečníky, kde si vyzkoušíme jak se barvy chovají. Hedvábí napnuté v rámu lehce namočíme, aby se nám příliš neprověsilo a štětcem nanášíme barvy dle libosti ( rovné čáry, kola atd. ) a sledujeme, jak se vzájemně zapíjejí. Ze začátku použijeme dvě, maximálně tři barvy. Hotové necháme napnuté v rámu zaschnout. Opět nám pro urychlení pomůže fén, který je při malování na hedvábí téměř nezbytným pomocníkem. Pro dotvoření díla můžeme použít guttu, kterou zvýrazníme třeba přechody jednotlivých barev, případně nakreslíme nějaký vzor či obrázek.

 

 

 

Solná technika

- jak sám název techniky napovídá, hlavní pomůckou je sůl, kterou na právě nabarvené vlhké hedvábí rozsypeme libovolně nebo do obrazců. Sůl používáme jakoukoli - jemnou kuchyňskou, pekařskou, nebo do myčky nádobí. Podle hrubosti či jemnosti soli vznikne i obrazec. Čím hrubší sůl, tím výraznější bude i výsledek. Opět necháme pořádně uschnout, zase si můžeme pomoci fénem. V tomhle případě ovšem foukáme ze spodní strany hedvábí, jinak si sůl rozfoukáme po celé místnosti. Po uschnutí sesypeme sůl, která se dá znovu použít a pro dotvoření můžeme opět použít guttu a po uschnutí  zažehlíme, vypereme a vyžehlíme do hladka. Návod na žehlení a praní je zde.

 

 

Mačkaná technika - batika

- vyprané, ještě vlhké hedvábí zmuchláme. Můžeme zmuchlat jenom na volno na nesavou podložku, nebo použijeme různé mističky či kelímky, do kterých zmuchlané hedvábí uložíme. Potom pomocí štětce či kapátka nanášíme na povrch hedvábí libovolné barvy a necháme zapíjet dovnitř. Výhodou téhle techniky je, že nespotřebujeme tolik relativně drahé barvy na hedvábí. Opět můžeme použít sůl, kterou nasypeme na nanesené barvy. Hedvábí necháme uschnou ve stavu v jakém jsme nanášeli barvy. Tady toho moc neurychlíme, protože fénem bychom si rozházeli žádanou zmuchlaninu. Po uschnutí postupujeme podle návodu na žehlení a praní uvedeném výše.